Platba sociálního a zdravotního pojištění během a po skončení studia se vlastně zdá celkem logická, je ale pár situací, kdy stojí za to dát si pozor na to, aby nevznikl dluh.
Do osmnácti
Sociální pojištění nemusíte do osmnácti řešit. Jakmile ale dosáhnete plnoletosti, přestane za vás platit sociální pojištění stát – což do té doby dělal. Pokud nejste výdělečně činný člověk, nemáte ale ani tak povinnost sociální pojištění hradit.
Není ale od věci myslet na to, že jednou, až přijde na řešení vašeho důchodu, nemusí vám na něj vzniknout nárok. Se zdravotním je to do osmnácti také naprosto bez obav, v případě studentů dokonce až do “šestadvaceti”.
Do šestadvaceti
Zdravotní pojištění na rozdíl od toho sociálního platí za každého studenta do jeho šestadvacátých narozenin stát – dokonce tedy ještě celý měsíc, v němž máte 26. narozeniny.
Je ale potřeba dát si pozor na status studenta – jde o vás, kteří studujete střední, vyšší odbornou či vysokou školu, případně studujete pomaturitní studium na akreditované škole (například jazykové). Pak na vás stát pohlíží jako na nezaopatřené dítě, které se soustavně připravuje na budoucí povolání.
Když začnete vydělávat peníze, a to i jako student, stává se pro vás povinným placení sociálního pojištění. Za zaměstnance odvádí tuto platbu zaměstnavatel formou srážky z hrubé mzdy.
Pokud zvládáte “zaměstnanecky” pracovat i studovat, pak je potřeba na tento fakt upozornit právě vašeho zaměstnavatele. Ideálně s mzdovou účetní dát dohromady, jak bude vypadat odvod na zdravotní pojištění.
Starost na vaší straně vznikne, pokud studujete střední či vyšší odbornou školu dálkově, distančně či kombinovaně, a přitom pracujete či máte nárok na podporu v nezaměstnanosti – v takových případech za vás totiž stát zdravotní neplatí.
A jak to je drobných podnikatelů?
Poněkud složitější to mají drobní podnikatelé, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Zde se dostáváme minimálně k daňovým přiznáním, minimálním zálohám, evidenci příjmů a výdajů, … a tak dále. V případě OSVČ je to už o širší administrativě a znalostech příslušných zákonů.
Pokud se budete chtít při / po škole pustit do podnikání, budete muset alespoň základně načíst a pochopit příslušné paragrafy, nebo se poradit s daňovým poradcem.
