Pobíráte řádnou starobní penzi a k ní si ještě přivyděláváte, takže váš roční příjem přesáhl částku 840 000 Kč? Radujte se, zatímco doposud jste tento příjem museli danit, podle nového rozhodnutí Ústavního soudu přichází změna. Narušovala totiž princip rovnosti ve vztahu k daňovému zákonodárství a horizontální spravedlnosti.
Čísla hovoří jasně
Pracující důchodci, jejichž roční příjem byl vyšší než 840 000 Kč, byli totiž daněním zatíženi víc než penzisté, kteří měli příjem nižší.
V číslech to vysvětluje Mirka Sedláčková, tisková mluvčí Ústavního soudu:
“První skupinu tvoří ti, kteří dosáhnou maximálně do výše 840 000 Kč ročně, druhou skupinu pak tvoří ti, jejich příjem hranici 840 000 Kč ročně překročí. Rozdílné zacházení pak spočívá v odlišném daňovém zatížení druhé skupiny, přičemž toto odlišné zacházení jde k tíži této skupiny, neboť je vyšší – dochází ke zdanění celého vypláceného důchodu. První skupině je zdaněna pouze část důchodu přesahující 36násobek minimální mzdy. Tento daňový rozdíl je poměrně zásadní a může činit až 49 680 Kč pro rok 2015 (zdanění částky odpovídající 36násobku minimální mzdy v roce 2015, tedy zdanění 331 200 Kč sazbou 15 %) či pro rok 2016 až 53 460 Kč (zdanění částky 356 400 Kč sazbou 15 %).”
Horizontální spravedlnost
Rozhodnutí Ústavního soudu tak podpořilo již zmíněný princip horizontální spravedlnosti. Podle něj mají mít lidé se stejnou platební schopností stejnou daň bez rozlišování, jaký původ příjmů daní.
Ústavní soud se penzistů zastal již podruhé
Ústavní soud tak již podruhé vyhověl návrhům senátorů. Předchozí rozhodnutí se týkalo zrušení úpravy, která neumožňovala pracujícím důchodcům uplatňovat slevu na dani ve výši 20 840 Kč ročně.
